Teplo domova a křeslo

9. 9. 2016

Zima je období, kdy teplo plápolájícího ohně (toho pod kontrolou), má své kouzlo. Z fyzikálního hlediska je teplo stejné ať už je z radiátoru anebo z kamen, ale pocitově a atmosférou je úplně jiné.

Křeslo u krbových kamen je další ze zachráněných kousků nábytku.

Leželo na hromadě harampádí nachystaného na odvezení do odpadového kontejneru. Takové nádherné křeslo! Tak jsem přijela autem a šup tam s ním. Dřevěné části jsem přebrousila a přetřela. Konstrukci trochu sklížila a čalounění přenechala zkušenému čalouníkovi. Hezky se v něm lebedí.Na starých věcech se mi líbí, že mají něco odžito a určitě by mohly vyprávět. Později jsem se dověděla, že toto křeslo bylo kdysi v ředitelně školy, která už dnes neexistuje. Takhle vypadalo, když jsem si ho přivezla domů.

Prostor kolem kamen bylo třeba upravit. Přidali jsme ještě jednu řadu dlažby a vymalovali tmavší otíratelnou barvou. Krbové náčiní je pěkná výhra z tomboly.